Když byl ještě malé šťěńátko
Asi před rokem a půl jsem hrozně moc chtěla svého pejska, protože nám nedávno před tím zemřel 14ti letý německý ovčák jménem Ben, s kterým jsem vyrůstala od malička. po delším přemlouvání rodičů jsem dostala souhlas, a tak jsem začala shánět. Myslela jsem si, že to bude jednoduché sehnat psa, který by mi vyhovoval, ale to nebylo tak jednoduché. Byli jsme se podívat v psím útulku, ale žádný mi tam nepadl do oka nebo už byl příliš starý. Asi po měsíci jsem si všimla inzerátu na zvěrimexu ,,Daruji štěně malého plemena,, ...Neváhala jsem a druhý den jsme tam s mamkou zavolali, řekli nám, že mají 2 štěňata kříženců knírače a jezevčíka. O víkendu jsme se tam jeli podívat a když paní vyšla ven se dvěma malýma štěňátkama z nichž jedno se chovalo docela agresivně, dala mi to druhé do náruče, a vše bylo hned jasné....to malé stvořeníčko se ke mně přitulilo, já ho obejmula a rozhodla se , že se bude jmenovat Miki...i přesto, že byl docela špinavý a na hlavičce měl vypadané chloupky kvůli blechám, hned jsem si ho zamilovala...Po příjezdu domů jsme ho vykoupali, nakrmili a já měla tu největší radost na světě....